Volejbal v České republice
Vzpomínáme-li výročí organizovaného volejbalu na území České republiky, bylo by jistě správné připomenout si zásluhy našeho volejbalu na vytvoření předpokladů pro to, aby se tento sport stal organizovaným mezinárodním sportem.
Sotva dozněly výstřely první světové války, dvacáté století odepsalo první pětinu svého revolučního začátku, porazilo řadu monarchií a do základu otřáslo přežívajícím řádem, začal se rozbíhat i sportovní život. Nejstarší generace jen stačila setřást prach zákopů první světové války, vrhla se lačně do sportování.
Kromě kopané to byla zejména lehká atletika, její organizátoři prof. J. A. PIPAL a Bohuš ŠKARDA byli průkopníky všeho, co se v té době okolo sportu dělo. Na oslavu vítězství byla připravována tzv. Pershingova olympiáda do Paříže. A právě prof. Pipal a další netušili, když do příprav atletů na tyto hry zařadili tzv. americké hry, zejména volejbal a basketbal, že v průběhu pěti desítek let podlehne kouzlu sítě a kulatého míče tisíce a tisíce sportovců.
Psal rok 1918, ministerstvo národní obrany organizovalo šestitýdenních cvičitelských kursy. Kursy byly ve Strakově akademii, účastníci spávali v kasárnách na Pohořelci a výcvik byl na hřišti Slávie na Letné. technickými a odbornými pracovníky kursů byli zejména profesor J. A. Pipal, kapitán J. Machotka a instruktor J. W. Yonger. Hlavní náplní kursů byla lehká atletika. Hlavní aktér těchto kursů, prof. Pipal, připravoval v kursech také závodníky na první poválečnou olympiádu v Antverpách.
V Pipalových kursech poznali účastníci jako první v nové republice u nás dosud velmi málo známé hry jako volejbal, basketbal a další tzv. americké hry. o tom však hovoří Kristián Fanta:
"Profesor Pipal správně vystihl atletický protipól - rušné, dynamické a zajímavé hry. Vzbudily u účastníků neobyčejný zájem. Každou volnou chvilku jsme využívali, abychom si zahráli. Byli jsme zdatnými, atleticky připravenými borci, zejména volejbal "zabral" na tehdejší poměry téměř neuvěřitelně. Organizovali jsme mistrovství kursu, hrálo se podle amerických, ale zejména podle francouzských pravidel. Zdatní "franštináři" narychlo překládali celé pasáže. Instruktoři předváděli jen jednotlivé herní volejbalové prvky. Jsme národ nadaný na míčové hry, zvláště schopní účastníci kursu spojovali herní prvky v kombinace a denně v zápasech překvapovali novými herními variacemi a taktickými nápady. Deset družstev bylo organizováno z účastníků druhého kursu ministerstva obrany v roce 1919. V době šesti neděl, po které kurs trval, jsme sehráli desítky volejbalových zápasů, vymysleli mnoho herních nápadů a nové taktiky." Atletické kursy organizované ministerstvem národní obrany byly nesporným odrazovým můstkem pro další rozšíření volejbalu v českých zemích. Nelze dnes už ani patřičně ocenit apoštolské působení účastníků těchto kursů pro další rozšíření volejbalu. Historická je také půvabná noticka , otištěná dne 4. června 1920 v tehdy velmi čtených národních listech: Zítra o druhé hodině odpolední předvedou atleti vybraní pro antverpskou olympiádu a s nimi další borci, ukázky atletických čísel. Pak budou hrány různé hry jako hlavně wolleyball, pushball a hry žertovné. Pořadatelem je Mr. J. A. Pipal a A. W. Chez-Číž, který bude hry též zábavným způsobem soudcovati.
V ČSR byl r. 1919 volejbal předveden v Žilině a stal se součástí přípravy atletů na OH v Antverpách. Veřejná ukázka hry byla v r. 1920 provedena na Žižkově před odjezdem na OH. První česká pravidla od A. Hellera vyšla v roce 1920. V roce 1921 byl ustanoven Československý volejbalový a basketbalový svaz a o tři roky později bylo uspořádáno první mistrovství republiky.
1919 Utkání mezi příslušníky vojenské posádky v Žilině, kde byl poprvé představen volejbal na území Československa
Zastavme se proto u této historie, abychom viděli, jak k tomu došlo, co tomu předcházelo a jak to i pokračovalo. Vždyť mezinárodní sportovní styky ve volejbalu jsou velmi rozsáhlé a tento sport dnes patří mezi nejrozšířenější na světě, a na základě vzájemného osobního poznání mezi hráči hráčkami různých zemí přispívá k vzájemnému přátelskému porozumění mezi mladými lidmi a tím i k myšlence mírového soužití mezi národy.
Měl jsem to štěstí, že jsem měl příležitost seznámit se s prvopočátky snahy o vytvoření mezinárodní federace, a to z materiálů někdejšího předsedy Čs. volejbalového a basketbalového svazu - pana Václava Jeřábka, který byl naším vedoucím družstva volejbalu mužů v AC Sparta Praha, jehož jsem byl 10 let členem. K značnému rozšíření volejbalu v Československu ve 30. letech přispěly turnaje pořádané trampskými osadami a FDTJ.
1934 Vítkova plovárna
Z těchto pramenů vyplývá, že první pokus v tomto směru byl učiněn v roce 1931 předsedou polské volejbalové federace panem Chrapowskim při kongresu Mezinárodní federace házené ve Stockholmu, avšak nebylo dosaženo žádného pozitivního výsledku.
V roce 1936 při olympijských hrách v Berlíně byla při Mezinárodní federaci házené vytvořena samostatná komise pro volejbal. jejími členy byli: p. Myslowski a p. Wirszyllo (Polsko), J. Brown (USA), Karel Hála (Československo), A. Klumberk (Estonsko) a O. Naimer (Německo). příslušného jednání se již zúčastnili zástupci Evropy - Československo, Estonsko, Jugoslávie, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko, Turecko; Amerika - Argentina, Brazílie, Kanada, Uruguay, USA; Asie - Čína, Filipíny, Japonsko, Mandžusko.
1936 Mistrovství Československa
I přes toto skutečně početné zastoupení zemí z různých kontinentů nedošlo, žel, k dalšímu rozvoji myšlenky vytvořit Mezinárodní volejbalovou federaci, a to s ohledem na složitou politickou situaci a zejména na vypuknutí druhé světové války.
Až po jejím ukončení byly obnoveny mezinárodní sportovní styky a samozřejmě, že se zde prosadil i volejbal, tedy sport, který u nás v průběhu války dosáhl mimořádného rozšíření. Předpokladem pro to byla možnost poměrně jednoduchého vybavení pro hru a rovněž skutečnost, že jako kolektivní sport vytvářel předpoklady pro setkávání a styk mladých lidí na nejrůznějších sokolských, trampských i svazových turnajích.
A zase jsem měl to štěstí, že dalších akcí a jednání týkajících se založení mezinárodní volejbalové federace jsem se již mohl podílet aktivně. V lednu 1946 naše družstvo AC Sparta Praha podniklo zájezd do Polska společně s družstvem basketbalistů.
Samostatný Český volejbalový svaz vznikl v roce 1946. Bylo to v době, kdy oba tyto sporty měly společný svaz, jehož předsedou byl právě V. Jeřábek - "táta" nás všech hráčů. Naše družstva byla prvními zahraničními soupeři polských sportovců po válce a zájezd se proto stal i významnou politickou a společenskou událostí při turnajích ve Varšavě, Lodži a Krakově.
Při této příležitosti uspořádala Polská volejbalová federace, vedená panem Wirszyllem, důležitou schůzku, jíž se na naší straně zúčastnil samozřejmě V. Jeřábek, a dále - MUDr. J. Klíma, V. Spirit, Ctirad Benáček (bývalý čs. reprezentant v košíkové, je nyní předsedou Volejbalového svazu Nového Zélandu). Schůzka se konala za výjimečných, složitých a téměř bojových podmínek v jedné z nepoškozených částí budovy YMCA ve Varšavě, která byla téměř úplně zničena předchozím bombardováním a boji během války. A poněvadž došlo v ten den večer i k nějaké poruše v dodávce elektrického proudu, svítilo se jen malou petrolejkou. Při jednání byly posouzeny a projednány možnosti rozšíření styků ve volejbalu i s jinými zeměmi a stanoveny některé úkoly, které bylo nutné řešit pro konečné založení Mezinárodní volejbalové federace. Snaha obou federací byla v příštích měsících úspěšná a mimo jiné se nám podařilo připravit první oficiální mezistátní utkání v historii čs. volejbalu, které se konalo dne 27. 8. 1946 v Praze ve Vinohradském Sokole. Za účasti asi 5 tisíc diváků ČSR porazila Francii 3:0. Ale hlavně: v předvečer utkání byla v zasedací síni Smíchovského pivovaru uspořádala důležitá schůze zástupců Polské volejbalové federace (p. Wirszyllo a p. Szeremeta), Francouzské federace (p. Libaud, p. Aujard a p. Babin) a naší federace (J. Havel, J. Cabalka, Dr. Koutský, J. Štolc, ing. Pulkráb a V. Spirit). Na jednání, které bylo dokončeno ještě příští den v hotelu Graf (nyní Kriváň), kde výprava Francie byla ubytována, byla předložena rovněž písemná prohlášení, která zaslaly federace Belgie Itálie, Jugoslávie a Rumunska a která vyjadřovala souhlas s přípravnými pracemi pro založení Mezinárodní volejbalové federace.
Podíváme-li se dnes na protokol z tohoto jednání,které se uskutečnilo v Praze dne 26. 8. 1946, t.j. vlastně na první oficiální doklad příští FIVB (Fédération Internationale de Volley-Ball), zjistíme, že byly stanoveny závažné a konkrétní úkoly. Např. vytvoření speciální komise pro založení FIVB a její orgány, zabezpečení publicity volejbalu ve všech zemích, vytvoření a unifikace mezinárodních pravidel hry v souladu s pravidly hry USA (země vzniku volejbalu), svolání ustavujícího kongresu FIVB do Paříže v roce 1947, uspořádání mistrovství světa 1949 v Praze a mistrovství Evropy 1948 v Římě, konečně i zařazení volejbalu do programu Olympijských her.
To byly tedy zásady a úkoly, které byly vloženy "do kolébky" FIVB při jejím zrodu v Praze (1946). Nešlo o úkoly snadné, ale všechny byly postupně splněny díky úsilí velkého počtu obětavých pracovníků - činovníků i hráčů, a to v poměrně krátkém časovém úseku.
Počátkem roku 1947 došlo u nás ke sloučení svazového, sokolského a trampského volejbalu a ve vytvořeném "předsednictvu" se s ohledem na rozvíjení mezinárodních styků vytvořila i funkce mezinárodního tajemníka. V této funkci jsem pak měl příležitost zúčastnit se ustavujícího kongresu FIVB v Paříži od 17. do 21. dubna 1947. Byli zde zástupci 14 zemí, z nichž mnozí měli i plnou moc z jiných federací. Jednání se konala v saloncích Grand Hotelu Opera, probíhala ve velmi přátelské atmosféře a celý průběh byl pěkně připraven, právě tak jako i pobyt účastníků kongresu. Poněvadž oba další zástupci ČSR na tomto kongresu - J. Havel a J. Cabalka - již před řadou let zemřeli, rád bych připomenul některé výsledky naší činnosti. Především byl vypracován statut FIVB, hlasováním byla Paříž zvolena za sídlo federace, francouzština a angličtina byly stanoveny za oficiální jazyky, byl zvolen prezident FIVB Paul LIBAUD, který tuto funkci zastával neuvěřitelný počet roků - 37. Byli zvoleni rovněž viceprezidenti, z nichž na prvním byl náš J. Havel, byla ustavena komise pro pravidla hry a komise mezinárodních rozhodčích. Předsedou první byl p. Wirszyllo a druhé náš J. Cabalka. Sekretářem FIVB byl J. Lenoir (Francie). Stal jsem se členem komise pro pravidla hry a musím potvrdit, že naše práce byla opravdu obtížná. Šlo totiž o první unifikaci různých pravidel národních federací, která se od sebe mnohdy značně lišila, a to nejen pokud jde např. o výšku sítě, rozměry hřiště, váhu míče apod., ale i v řadě závažných technických otázek. Snad stojí za připomínku i skutečnost, že se čtyřem zástupcům Evropy v této komisi (Polsko, Francie, Československo a Portugalsko) podařilo prosadit proti zástupci USA, aby všechny rozměry hřiště, výška sítě, aj., byly v mezinárodních pravidlech uváděny v metrické soustavě. A to i přesto, že podkladem těchto mezinárodních pravidel byla pravidla USA: Pokud by se to nepodařilo již tehdy, možná, že se dodnes určovaly rozměry hřiště a výška sítě v nemetrické soustavě ...
Dalším velmi významným krokem v organizaci mezinárodního volejbalu bylo první mistrovství světa mužů a první mistrovství světa žen v Praze v roce 1949. Při této příležitosti se konal i další kongres FIVB již s účastí třeba jen zmocněním 27 zemí. Zde byla jako další oficiální jazyk FIVB přijata španělština a jako členové byly přijaty další federace.
Mistrovství Evropy 1949
Nahoře zleva: Batková, Cígrová, Čadilová, trenér Rovný, Hroudová, Valášková, Marynčáková
Dole zleva: Bernovská, Cvilinková, Mirovická, Zaplatílková, Krimlová.
Na snímku chybí Dostálová - z družstva byla vyloučena za fandění „kapitalistickým“ Belgičanům.
Došlo také k některým změnám v pravidlech hry - např. vyznačení místa pro podání, rozdělení hřiště pro postavení hráčů při příjmu podání, uznání dvoj - či trojbloku jako jeden úder aj.
I když mne jako sekretáře organizačního výboru mistrovství světa 1949 a tohoto vlastně prvního pracovního kongresu FIVB těšilo uznání za dobrou organizační práci naší federaci ze strany účastníků, musím po pravdě přiznat, že se v té době bohužel až příliš projevila skutečnost, že jsme se stali vyloženým satelitem Moskvy i v řízení sportu. Myslím, že jsme byli jednou z prvních zemí, která při pořádání mistrovství světa a kongresu neudělila řádně přihlášeným celkům mužů a žen Jugoslávie a ani delegátům na kongres příslušná vstupní víza. Velmi nepěkným dojmem působila skutečnost, že týmy SSSR byly ubytovány - z příkazu tehdejšího vedení ČOS - zcela izolovaně a nesrovnatelně lépe než ostatní družstva a že jim byla poskytnuta mnohem lepší péče. Nakonec došlo např. i k tomu, že původně nominovaný rozhodčí pro finálové utkání ČSR – SSSR z Francie musel být vyměněn a nahrazen rozhodčím z Bulharska. vedení FIVB proti tomu a jiným okolnostem několikrát protestovalo, ale pokud chtěli uskutečnit a uznat průběh prvního mistrovství světa a kongresu FIVB, nebylo možné od rozehrané soutěže ustoupit. To byly stíny této sportovní události, které nás velice rmoutili.
Ing. Vladimír SPIRIT
1950 Trampská osada
Statistika ČVS uvádí, že v roce 1958 působilo v naší soutěži 140 družstev a odehrálo se 1260 zápasů! Systém soutěže byl pro muže i ženy stejný. V přeboru republiky bylo po deseti družstvech, celostátní soutěž byla rozdělena na skupinu A (10 týmů z Čech) a skupinu B (10 týmů z Moravy a Slovenska). Oblastní soutěže tvořily čtyři skupiny (2 z Čech, Morava a Slovensko).
Náš volejbal se však může těšit skutečností, že při počátečních krocích na úseku organizování mezinárodních styků a zakládání sehrál velmi aktivní a významnou úlohu a že má v tomto směru mimořádné zásluhy. Řadou vynikajících sportovních úspěchů, rozsáhlou trenérskou a metodickou pomocí, jakož i organizací odborných školení přispěl i k vývoji a zvyšování technické a taktické úrovně hry. Myslím, že je plně na místě, abychom si tyto skutečnosti připomenuli při výročích historie čs. volejbalu.
1962 Junioři ČSSR
Naše úspěchy
Zlatá éra našeho volejbalu začala koncem čtyřicátých let a skončila v polovině let šedesátých. Českoslovenští volejbalisté se v té době stali dvakrát mistry světa - 1956 a 1966 a třikrát mistry Evropy - 1948, 1955 a 1958. Poté jsme v 70. a 80. letech minulého století na Mistrovstvích Evropy získali tři druhá místa v letech 1967, 1971 a 1985. Ve Světovém poháru v létech 1965 a 1985 jsme získali dvě třetí místa. V novodobé historii lze do úspěchů českého volejbalu zařadit 4. místa na Mistrovstvích Evropy 1999 a 2001, 4. místo ve Světové lize 2003.